výsadami, i propuštěním z otroctví. Propuštěnci zůstávali své práci věrni a pokračovali v ní jako svobodní občané, kteří sami kadeřnickému salonu Přezletic zaměstnávali řadu schopných lidí, a tak se obor dělil z pokolení na pokolení a pomalu se stával svobodným povoláním. Ve středověku jsou první záznamy o sdružování lazebníků, bradýřů a ranhojičů v cechy. Tomu cechu byl královským majestátem udělen cechovní erb, na kterém byl vyobrazen vodnář a trojzubcem. K němu byl později za vlády Václava IV. přidán ledňáček, další symbol lazebníků. V období Nouzov novověku, renesance, baroka, rokoka a biedermeieru setrvává cechovní zřízení, ale jeho název se pozvolna mění z cechu lazebnicko Praha 19 bradýřského na cech holičsko vlásenkářský. V devatenáctém století mi cechovní zřízení a živnostníci se sdružují do společenstev, která si volí svoji zemskou jednotku. Ke konci devatenáctého století, r roce vynalezl pařížský vlásenkář Racul Marcel ondulaci železem, což má za následek vznik nového profesního pojmu dámský kadeřník. Po první světové válce dostává holičsko vlásenkářský obor nový kadeřnictví Přezletice úřední název Poslužná živnost na jedné lince holičství kadeřnictví a vlásenkářství. V dalších letech díky rozvíjející se módě, zvýšeným požadavkům zákaznic a zavedení chemicko fyzikálních úprav vlasů význam oboru a jeho rozvoj úspěšně stoupá. Kadeřníci se sdružují v odborných klubech, vrcholným odborným orgánem je Akademie dámských kadeřníků československých. Členství v této organizaci
je pro každého kadeřníka ctí a známkou vysoké úrovně. Po roce se soukromé podnikání změnilo na kolektivní. Zřizovaly se podniky komunálních služeb a zakládala se družstva. Soukromé podnikání se po roce se opět vrátilo. Se stoupajícími nároky zákazníků stoupla i